Důchodová reforma. Ryzí alibismus nebo promyšlená zlodějina?

Ještě 18 dnů do uzavření (nákupu) penzijního připojištění. Velké srovnání penzijních fondů a nejspíš cílená reklama některých peněžních domů. Zkusmo jsem systém otestoval se svými daty. Za 26 let jsem dosáhl zhodnocení svých vkladů o nejvíce 2,9%. Výsměch, podvod, zlodějina? Nejsem ekonom a jistě se najdou tací, co na tomto systému neshledají nic špatného. Také ale budou mít o dost blíže k lidem, co na tomto systému neuvěřitelně zbohatnou. Současnou důchodovou reformu vnímám jako podvod a zlodějinu na lidi a pouhý prostředek k vybruslení ze svízelné situace vzniklou rozkradení všech možných fondů a rezerv.

Od roku 1989 se toho hodně odehrálo. Vše, co do té doby bylo, jisté vzalo za své. Jenomže spolu s nepohodlným vládnoucím systémem padl i zavedený systém sociálních jistot. Je mi velice líto starších spoluobčanů, kteří do toho spadli rovnou, bez možnosti se připravit. Jsou ale naštěstí cepovaní dřívější dobou a umějí žít ve skromnosti. Bojím se, že nastupující generace budou přitlačeny hubou k zemi. Málokdo poznal chudobu v tom pravém slova smyslu, nastupující generace už se o sebe neumí postarat, už neumí vyjít s málem. Ke svému životu „nutně potřebují“ nepodstatnosti, které už ani nedokážou vnímat.

Nároky budou stoupat

Celkem přirozeně bude stoupat poptávka po službách, které tohle všechno pokryjí a samozřejmě po zboží, které tomu pohodlí půjdou na ruku. Vlastně to všechno povede k tomu, aby nikdo nedělal nic a bral za to plat a ještě k tomu vysoký. Přestaname tvořit hodnoty, ale budeme se chtít mít dobře. Za největší hodnoty jsou v současnosti označovány pouze umělecká díla, internetové aplikace, webové průmysly, vše spojeno s něčím abstraktním. Nejbohatšími lidmi jsou investoři a bankovní ústavy. Lidé, co pracují, rukama žijí vesměs v chudobě, nebo na hranici životního standardu.

A nad tím vším je propracovaný důchodový systém, který nám má zajistit životní úroveň po té, co dojdeme nějakého věku a budeme moci odpočívat.

Když bylo 34 let mým rodičům, měli své „jisté“. Potáceli se v systému pevně daných sociálních výhod i nevýhod. Přispívali určitou danou měrou do důchodového systému a nikdo netušil, co příjde. Toto všechno bylo ještě před 23 lety platné a zavedené. Nikdo přeci nechtěl, aby jim revoluce vzala sociální jistotu. Po revoluci se vše několikrát převrátilo naruby a my dnes nevíme, co vlastně bude. Žijeme v nejistotě.

Banky s existencí 20 a mnohdy i méně let slibují zhodnocení za 20, 30, 35 let v rámci procent. Je to jako vidět do budoucnosti. Odhad vývoje společnosti je dosti křehká věc. Za poslední léta se toho změnilo hodně a vývoj finančního trhu nabral taky na obrátkách. Jak mi může někdo něco tak šíleného slíbit? Kdo ví, co bude za 10, 20, 30 let? Kdo mi může podruhé v relativně krátké době slíbit jistoty, které už mi jednou vzali? Navíc mi slibují výnos 2,9% což přibližně kopíruje míru inflace, takže zhodnocení veškeré žádné. Pokud bych se měl ohlédnout na kupní sílu a vývoj mezd, vlastně tím dost ztratím. Pokud by se měla společnost ubírat stejným směrem a energie a léky a vše důležité mělo cenově stoupat stále závratněji (v rámci desítek až stovek procent!), vnímám zhodnocení 2,9% výsměch do obličeje pracujícím lidem. Pouhopouhé získání kapitálu na machinace a investice a zhodnocení na finančních trzích. Neumím si představit, co se stane, když podobně jako ve Francii někdo v sídle banky špatně investuje pár stovek milionů.

 Lidé si většinou neumí spočíat, co je nebo není výhodné. Jsou odkázáni na své okolí, na pomoc z úřadů a bankovních ústavů. A tady je kámen úrazů. Pod záštitou nezbytné nutnosti jsou zahnáni do kouta a platí a platí a platí…, a dost možná už nikdy nic nedostanou, stejně jako nyní důchodci, kteří dostávají svůj krásný důchod 7000 Kč, což je například ve Zlíně průměrný nájem menšího bytu 2+1.

Smutná to fakta. Léta budovaný důchodový systém byl rozkraden a není kde brát na výplaty. Můžeme se milosrdně připojistit, čili to vlastně celé táhnout ze svého. Všude se zdražuje, platy se zvyšují jen v politice o desítky tisíc, obyčejný člověk pomalu na konci měsíce neví, kde mu hlava stojí a ještě by měl odvádět do systému solidní částku, aby mu ji zase někdo ukradl nebo vrátil její půlku. A kde na tu částku vzít? Kolik z Vás dokáže na konci měsíce odložit 2 tisíce na důchod?

Permanentní smutek :-(