Církevní restituce v době krize? Jak ohleduplné...

Od dnešního rána poslouchám ve všech rádiích (fakt jsem se snažil najít hudbu) o výsledcích nočního jednání z poslanecké sněmovny. Byla schválena spousta nepopulárních opatření, která údajně vyvedou Česko z krize. Nevěřím. Je tady hodně článků na toto téma a hodně článků ještě přibude. Co mně osobně leží v žaludku a neumím se s tím poprat je Církevní restituce?

Hned na začátek musím přiznat, že nejsem věřící, alespoň ne v tom pravém slova smyslu. Už od svých dětských let, když nám maminka četla příběhy ze Starého a Nového zákona, jsem tento vzdálený svět vnímal jako čistý a dobrý jako něco, co vyžaduje pokoru. Párkrát jsem navštívil s rodiči i prarodiči různá poutní místa v rámci výletů. Vždy mne ohromily fresky a různé malby na kostelních či chrámových zdech. Spousta utrpení a bolesti.

Po letech jsem ale začal číst sám a sám jsem si začal dělat názor. Církev nebyla vždy dobrá, v určitých dobách dokonce své moci využívala a stala se jakousi dost násilnou organizací. Zabírala majetky, vypalovala vesnice, zabíjela ženy a děti, stačilo znelíbení či podezření. Život pro ni nebyl svatý!

Bohužel i takto církev získávala majetky.

Nebudu se pouštět do sáhodlouhého historického rozboru, jsou povolanější a já bych hodně chyboval. Na věc se dívám tím obyčejným lidským pohledem a selským rozumem. Církev si nárokuje pochybně získané majetky v jakési „restituci“. Jsem rád, že vláda alespoň stanovila určitá pravidla, která by měla eliminovat tuto největší zlodějinu národních dějin.

Ale panuje krize, zvyšují se daně, lidé jsou chudí (ne všichni), vláda je nenažranější, lidé ve vládě pohrdají občanem, zdražují se NUTNOSTI (zahrnuje vše, co člověk nezbytně potřebuje, léky, potraviny, energie). Pan Kalousek dokázal svým sebestředným přístupem vytvořit závratný rozpočtový schodek, který se nedaří zalepit (ani snížit, ani udržet). Spoluobčané vstupují nejspíš do nejzmatenější série let, kterou zažili bez ohledu na věk. Peníze chybí a nás je hodně, pár korun oželíme, dohromady to bude balík. Asi takhle se na to dívají vládci jednotlivých resortů, ale nějak jim nedochází, že těch resortů je mnoho a občané stále stejní. Když se tyto drobné sečtou, promění se v zarážející procenta ze mzdy. Kde na to vzít?

…a církev už chce také!!!

A právě v této době, když už nevíme co dál, se do všeho přidá církev, ta milosrdná, co rozdává odpustky a rozhřešení, ta svatá, co miluje bližního svého. A i ona chce za každou cenu to své. Chce nás vědomě dělat ještě chudšími a ještě utrápenějšími. Očekává snad, že se v této posmutnělé době víc oveček ukáže v ohradě svatostánku? Vím, že tahanice jsou dlouhé, ale právě od této organizace bych očekával v době krize vstřícnější přístup, než trvat na svém.

Vláda peníze nemá, musíme ji opět podpořit ze svých peněz. Ale já nejsem věřící a nikdy jsem nebyl, do kostela nechodím a skutečně nevím, proč bych měl něco platit? Já církvi nic nevzal.

Ano, pro šťouraly, znám i tu lepší stránku o uvolnění majetku pro správu a konečně možnost s majetkem nakládat atd. jde mi jen o tu mou osobní lidskou stránku. Skutečně chci přispívat na něco, co jsem nijak nezpůsobil, nijak mi nepomáhá a nic z toho nemám, jen holou prd…?

Asi jsem z toho všeho opět smutný, to bude tím podzimním Nečasem.

Autor: Lukáš Vojtek | čtvrtek 8.11.2012 14:29 | karma článku: 47,73 | přečteno: 15108x
  • Počet článků 13
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3857x
Docela obyčejný člověk s dost možná tím nejobyčejnějším názorem na dění kolem. Kdybych měl všechno dusit v sobě, byl bych nervózní a nevrlý.