JÁ JSEM PREZIDENT! KDO JE VÍC?!

Přesně tento arogantní tón kolem sebe v posledních týdnech rozsévá „naše“ hlava státu. Václav Klaus zjevně nedomyslel následky svého novoročního rozmaru a teď se chová jako arogantní pubescent, který zásadně neuznává názory druhých. Václav Klaus je arogantní a sebestředný ješita, který na konci svého funkčního období udělal největší chybu své celkem úspěšné politické kariéry.

Shrňme si to. Desátý novoroční projev, poslední projev Václava Klause coby Prezidenta České republiky splnil očekávání. Kdo sleduje Klausovu politickou kariéru, tak jakýsi závěrečný exces očekával. Vrtošivý stařík (jak mu mnozí přezdívají) ovšem překvapil a uchýlil se k tomu největšímu vrtochu, k jakému se uchýlit mohl.

Kdyby se vyhlášená částečná amnestie (překvapivě píši o tomto vrtochu) týkala lehkých přečinů, díky kterým strádají další členové rodiny odsouzených a dostávají se do existenčních problémů, kdyby se to týkalo politických vězňů, kteří už dneska prakticky neexistují (snad jen řidič SmetanaJ), dalo by se to pochopit, ovšem ne souhlasit. Mnohdy je velice náročné pro policejní složky dohledat možného viníka a pro soudní aparát pak vinu dokázat, je to práce dvou nejnevděčnějších státních složek, které jsou placeny z našich daní. Na každého dopadení viníka tedy nemalou měrou přispíváme. Je to jedna z nejlogičtějších námi placených služeb. Platíme si za to, aby se mezi námi svobodně nepohybovali tito grázlové, lotři, zloději, rozkradači, vrazi, násilníci, platíme si za to, abychom se cítili na ulicích bezpečně, aby byly ochráněny naše peníze vydělané těžkou prací.

A pan Prezident Václav Klaus nám vlepil facku a ještě se drze vysmívá naší pošetilosti!

Co se dalo očekávat, se pomalu (nebo rychle) plní!

Hned po vyhlášení amnestie zasedala spousta „hlav pomazaných“, aby o ní vášnivě diskutovali. Nutno podotknout, že v těchto diskusích 80% hlasů je kritických!!! Strhla se lavina nepochopení a odsouzení. Starostové a někteří ředitelé škol sundávají obrazy Prezidenta ze stěn. Co je ale horší, kriminálníci plní očekávání a vrací se ke svému řemeslu. Dokonce znásilňují, dokonce násilně přepadají obyčejné lidi, kradou, jsou všude a pomalu zamořují naši společnost. Otravují nás a spousta z nás má oprávněný strach (úmyslně nepíši o propuštěných lobbistech a tunelářích).

Kdo nese přímou zodpovědnost?

Jistě, za každý čin nese přímou zodpovědnost jeho pachatel. Ovšem, když měl být tento pachatel za katrem a tedy ona 12 letá dívenka v klidu a pan prezident ho propustí, kdo nese přímou zodpovědnost? Kdo nese zodpovědnost za zmařenou práci policistů a soudců? Těchto případů bude jistě přibývat a polemizovat se postupně může o každém jednom vězni, pokud bychom ale měli věřit našemu státnímu aparátu a opřít se o důvěru v něj v případě, že to budeme potřebovat, není možné žít ve strachu, že existuje muž, jehož rozmar může vše zhatit a zničit, všechno snažení a všechno právo.

Nejsmutnější na tom všem je, že Václav Klaus si absolutně nepřipouští chybu a vysmívá se nám, přirovnává naše počínání k Sarajevskému atentátu. Směšné. Jen nedokáže čelit kritice a neumí se s ní vyrovnat. Kdybych byl poškozen amnestovaným, okamžitě bych podal žalobu k ústavnímu soudu na hlavu státu. Nic by mi to nepomohlo, ale alespoň bych se cítil dobře.

Je nutné si uvědomit, že kdyby amnestie neproběhla, ona maličká 12 letá dívenka, by asi neměla zničený život!

Je mi smutno z pana Václava Klause, ještě nedávno jsem si ho vážil, nyní nemohu!

To je ale sebestředný pán!

Cituji:

„Není to kampaň proti samotné amnestii. Je to kampaň proti mně, proti hodnotám, které představuji a zastávám a které více než dvacet let v politice prosazuji.

Nejde v ní ani o odsouzené, ani o propouštěné, ani o takzvané tuneláře, ani o oběti trestné činnosti. Jejím smyslem je útočit na mě osobně – právě nyní, před skončením mé prezidentské funkce. Je výrazem obavy mých politických soupeřů z mého dalšího veřejného působení.“

LV.